Černava

Auto necháváme na parkovišti lanovky v Ramzovském sedle. Vyrážíme po červené turistické značce k horní stanici lanovky na Černavě. Zpočátku šlapeme přímo po sjezdovce, potom se pokorně vrátíme na značku.

Z Černavy na Šerák

Z Černavy pokračujeme kamenitou, na kole nesjízdnou cyklostezkou. Dříve tu koně tahaly vozy s nákladem pro chatu na Šeráku.

Chata Jiřího na Šeráku

Je poledne, akorát pro malou zastávku na Šeráku (1351 m). Chata byla postavena v roce 1888 německým turistickým spolkem, který ji pojmenoval po vratislavském kardinálovi Georgu (Jiřím) Koppovi. Patří mezi nejstarší turistická útočiště v Jeseníkách.

Z Šeráku na Keprník

Po malé přestávce na Šeráku znovu stoupáme červenou hřebenovkou až na vrchol Keprníku (1423m).

Červená hora a Praděd

Z Keprníku se nám otevře výhled na Červenou horu (1333m) a na obzoru už vidíme vysílač Praděd (1491m).

Keprník

Při odchodu se ohlédneme, v dáli je vidět chata na Šeráku. Pověsti o Keprníku nelhaly, hodně tu fouká, ale výhledy jsou do všech stran.

Trojmezí

Z Keprníku postupně klesáme na Trojmezí (1314m) a dále do Sedla pod Vřesovkou (1206m). V sedle na chvíli opouštíme červenou značku a stoupáme po žluté na hřeben Červené hory (1333m).

Kamenné okno

Je podvečer, vítr se ztišil. Před Červenou horou stavíme u skalního útvaru Kamenné okno.

nad Vřesovou studánkou

Nedaleko Kamenného okna je vyhlídka nad Vřesovou studánkou. S večerem se stíny prodlužují a všechny barvy získávají sytý nádech.

nad Vřesovou studánkou

Červené borůvčí, až slámově žlutá tráva, tmavě zelené jehličí a k tomu modré horizonty okolních kopců. Kocháme se.

nad Vřesovou studánkou

Nechce se odejít, ale večer se neúprosně blíží. Cesta autem nás o nějaký čas připravila. Z Ramzové jsme vyrazili před polednem a do Červenohorského sedla je třeba dorazit za světla.

Červená hora

Míjíme vrchol Červené hory (1333m). Za ním už vykukují sjezdovky na Červenohorském sedle (1015m), kam budeme už jen klesat. Na obzoru se opět tyčí vysílač Praděd (1491m).

Červenohorské sedlo

V sedle přespíme a druhý den pokračujeme opět po červené hřebenovce. Ta nás vede napříč přes sjezdovky z Velkého Klínovce (1164m) směrem na Švýcárnu a Praděd.

Malý Jezerník

Míjíme Výrovku (1167m) a pohodlným povalovým chodníkem procházíme přes vrcholové rašeliniště na Malém Jezerníku.

Praděd

Venku před Švýcárnou si uvaříme horkou kávu a dáme malou svačinu z vlastních zásob. Pokračujeme na Praděd, bohužel zavřený kvůli rekonstrukci. Postupně scházíme na nedalekou chatu Barborka, kde budeme nocovat.

Údolí Bílé Opavy

Na Barborce jsme brzo odpoledne. V plánu máme ještě procházku na lehko údolím Bílé Opavy ke stejnojmenným vodopádům.

Bílá Opava

Vodopády a kaskády Bílé Opavy patří k nejkrásnějším místům Jeseníků. Cesta kolem vodopádů překonává údolí řadou lávek a žebříků.

Nad Ovčárnou

Další den vycházíme z Barborky, míjíme Ovčárnu a pokračujeme znovu po červené hřebenovce cestou kolem Petrových kamenů (1447m).

Petrovy kameny

Od Petrových kamenů je opět vidět vysílač Praděd (1491m). Počasí znovu dělá čest babímu létu.

Vysoká hole

Kamenitou cestou míříme na Vysokou holi (1465m), druhou nejvyšší horu Hrubého Jeseníku s plochým vrcholem a rozsáhlým kamenným mořem.

Na vysoké holi

Z plochého nezalesněného vršku vidíme daleko před sebe. Tomu říkám hřebenovka.

Kamzičník

Pokračujeme přes Kamzičník (1420m), další plochý vrchol. Kosodřevina se vine jako had červeným borůvčím a smilkou tuhou, trávou pokrývající celý hlavní hřeben Hrubého Jeseníku.

Jelení hřbet

Podcházíme Jelení hřbet (1367m) a míříme k Jelení studánce s útulnou. U Jelení studánky opouštíme červenou značku a pokračujeme po zelené. Dál už budeme jen klesat.

Pecny

Pecny (1330m) jsou poslední významný vrchol naší trasy. Díky výraznému skalnímu uskupení nabízí nádherný pohled na Šumpersko.

Ztracené kameny

S hřebenem Hrubého Jeseníku se loučíme na Ztracených kamenech (1250m), skalním útvaru s kamenným mořem na jižním svahu.

Svobodín

Scházíme na rozcestí u motorestu Skřítek, kde se ještě naposledy zastavíme a sníme poslední zásoby. Po červené značce pokračujeme do Svobodína a Smrčiny. Stálo to za to.

Další

↑Back to Top